K padesátému ročníku Svátků písní Olomouc
Jan Vičar
Ve dnech 31. května až 3. června 2023 se v Olomouci konal padesátý ročník festivalu pěveckých sborů Svátky písní Olomouc. Byl podnětný, úspěšný, ambiciózně mířící do budoucnosti i respektující dlouholetou tradici. Bylo na co navazovat.
Jarní „nultý“ a podzimní první „Olomoucký festival dětských pěveckých sborů“ se konal v roce 1972. Z nenápadné akce, která vznikla „zdola“, zásluhou desítek dobrovolných pracovníků, vyrostl v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století jeden z nejhezčích českých hudebních festivalů, který byl svým zaměřením a širokým záběrem jedinečný i v evropském měřítku. Na zabezpečení této původně nesoutěžní sborové přehlídky se podíleli olomoučtí nadšenci ve spolupráci se všemi významnými celostátními i regionálními hudebními institucemi. Klíčovými hybateli byli od počátku sbormistři Olomouckého dětského pěveckého sboru (založeného v roce 1967) – otec a syn Karel a Jiří Klimešovi, dále předseda rodičovského sdružení tohoto tělesa a právník Milan Hikl, ředitel Parku kultury a oddechu v Olomouci Svatopluk Ščudlík, „hravý“ stratég Miloš Novotný, pohotový organizační pracovník Jindřich Fiala a tajemníci festivalu Růžena Dvorská, Milan Ludvík, Anna Vičarová (vedoucí pracovnice příslušného oddělení), Petr Hrbáček, později Iveta Hlubinková a další. Průběh několikadenní přehlídky byl každoročně vylepšován, takže kromě základních festivalových koncertů postupně zahrnul i akce Děti dětem, Sbory sborům, Zpívající kašny, praktické semináře pro sbormistry, besedy a autogramiády se skladateli, skladatelské a textařské soutěže, premiéry novinkových skladeb. Konaly se odborné semináře, byly vydávány notové sborníky, gramofonové desky i odborné publikace, realizovaly se tvůrčí objednávky na kantáty pro dětský sbor a orchestr, bylo založeno Informační centrum dětského sborového zpěvu (v roce 1982), pořádána mezinárodní soutěž Iuventus Mundi Cantant (od roku 1987). Vzrůstala také účast vynikajících zahraničních dětských sborů, byť přijížděly až na výjimky pouze z tehdejších lidově-demokratických zemí. Záběr festivalu se rozšiřoval zejména od roku 1977, kdy byl jeho název změněn na Svátky písní Olomouc.
Mimořádný význam měla každoroční účast přibližně tří stovek sbormistrů z celé Československé socialistické republiky, kteří byli vysíláni školami nebo příslušnými školskými úřady za účelem získávání zkušeností pro práci se svými sbory. Oni tvořili převážnou část obecenstva, účastnili se praktických seminářů a pro většinu z nich byly Svátky písní opravdu „svátkem“ a odměnou, neboť jim vysílající instituce pobyt na festivalu uhradily. Tato původní společensko-vzdělávací koncepce Karla Klimeše a orientace na dětské sborové umění se po roce 1989 vytratila.
Po zániku dosavadních, finančně, organizačně a ideově podpůrných institucí se od roku 1991 Svátky písní transformovaly do podoby komerčně-umělecké mezinárodní sborové soutěže Mundi Cantant, postupně otevřené všem typům a věkovým kategoriím pěveckých sborů. Pořadatelem se stalo občanské sdružení Svátky písní, návazně spolek Festa Musicale (1998), později Festa Olomouc, s. r. o., a klíčovou osobností Jiří Klimeš. Ten nadále působil nejen jako respektovaný sbormistr olomoucké Campanelly, ale i mimořádně schopný manažer, který své organizační ambice mohl plně rozvinout právě až v novodobém tržním prostředí. Dokumentoval to nejen proslulým každoročním řízením náročného průběhu Svátků písní „od stolu předzahrádky“ Moravské restaurace na Horním náměstí, ale i tím, že podle modelu olomouckých Svátků písní založil a pořádal několik obdobných soutěžních festivalů v zahraničí – od Asie až po Jižní Ameriku.
Otevření hranic přivedlo do Olomouce nejlepší světové sbory, připomeňme například v roce 2002 smíšený sbor University of Santo Tomas Singers z Manily, Filipíny, který vedl Fidel G. Calalang, Jr., avšak naopak i sbory diskutabilní úrovně – prostě ty, které si to mohly finančně dovolit. Do Olomouce naopak přestalo jezdit tradiční obecenstvo tvořené především sbormistry, ubylo vzdělávacích a přidružených akcí, sbory začaly zpívat sami sobě nebo soutěžní porotě. Svátky písní ve své „druhé existenci“ dosáhly kvantitativního vrcholu počátkem nového století, kdy se jich každoročně účastnila více než stovka těles z celého světa, sdružujících tisíce zpěváků. V roce 2015 převzal vedení festivalu od svého otce, který vážně onemocněl, Marek Klimeš a úspěšně rozvíjel dosavadní tradici až do období covidové pandemie.
Největší mezinárodní sborová akce v České republice získala nový impuls v roce 2022, kdy se pořadatelem Svátků písní stal spolek OLArt21 a jejich uměleckým ředitelem se stal úspěšný litomyšlský sbormistr Milan Motl. Festival tím patrně vstoupil do třetího období své existence…
Jubilejní padesáté Svátky písní se koncepčně propojily se Svátky města, které se nesly ve znamení 400. výročí od doby, kdy patronkou Olomouce byla vyhlášena v souvislosti s morovou nákazou svatá Pavlína, a dále 450. výročí založení olomoucké univerzity a 300. výročí vysvěcení mariánského sloupu na olomouckém Dolním náměstí. I když bylo toto spojení pro festivalový organizační tým ve složení Aneta Vondráčková, Pavlína Šťastná, Tereza Adamcová, Štefánia Hanusová Demská, Ivona Hiršová, Kateřina Janíčková, Anna Mihulková, ředitel Petr Hýl a desítky dalších dobrovolníků velmi náročné, finančně umožnilo uskutečnit dvě velkolepé mimosoutěžní akce, vyvolalo zájem stovek Olomoučanů, kteří by patrně jinak Svátky písní nezaregistrovali, a transportovalo jednu festivalovou linii do jakéhosi výrazového „fortissima“.
Jedinečná byla světová premiéra Requiem for Peace in Ukraine australského skladatele a dirigenta Davida Slatera. Téměř hodinové, závažné, přemítavé a skvěle instrumentované dílo ve výborném provedení a za řízení zkušeného Pavla Šnajdra připravilo stovkám netradičních posluchačů v působivě „dlouhé“ akustice chrámu sv. Mořice hluboký i povznášející zážitek.
Podobné špičkové parametry v odlišném žánru měl i závěrečný večerní koncert, na němž bylo na Horním náměstí „pod širým nebem“ provedeno rockové oratorium Jense Johansena a Erlinga Kullberga Eversmiling Liberty. Za rtuťovitě temperamentního řízení Milana Motla se na něm podíleli sólisté, rocková kapela, Ars Brunensis, Choirchestra a další účastnické sbory.
Mimo rámec festivalu, ale v jeho průběhu, se uskutečnila i „Noc světových muzikálů“ na Horním náměstí, kde významná olomoucká sbormistryně Lenka Dohnalová-Mlynářová řídila za doprovodu orchestru Moravského divadla své osvědčené sborové těleso a sólisty.
Hlavní festivalové dění se odehrávalo v olomoucké Redutě, vyznačující se vynikající sborovou akustikou, a ve čtyřech dalších atraktivních prostorách. Na zahajovacím nesoutěžním večeru se představila olomoucká tělesa Music BoDo a Kassiopea (sbormistryně Hana Vyroubalová), Campanella (Jana Synková), Smíšený komorní sbor Ateneo Univerzity Palackého v Olomouci (Pavel Režný) a Komorní sbor Lenky Dohnalové Mlynářové (Lenka Dohnalová). Špičkové výkony podala zejména tělesa Jany Synkové a Hany Vyroubalové, která dokumentovala, že bohatá tradice olomouckého dětského sborového zpěvu má své úspěšné pokračovatele. Na závěr se všechny zúčastněné sbory spojily, aby za dirigování Jana Vičara uvedly jeho svébytné „olomucensium“ – premiéru nové dvojsborové stylizace písně Přijde jaro, přijde Arnošta Förchgotta Tovačovského (1825–1874) na text Jana Vlka (1822–1896). Vzhledem k tomu, že zazněla jako festivalová znělka i na závěrečném večeru, přispěla spolu s rockovým oratoriem Eversmiling Liberty a Rekviem za mír na Ukrajině k tematické ose jubilejního ročníku, ale i Svátků města. Tento kdysi proslulý hymnus olomouckých studentů totiž byl v revolučním roce 1848 chápán jinotajně – jarem se mínila politická svoboda, ledy znamenaly reakci.
Sejde-li se na festivalu padesátka těles, lze s určitostí předpokládat, že některé výkony budou vynikající. Platilo to českých sborech, ale i o několika zahraničních, které letos přijely do Olomouce z Polska, Slovinska a Slovenska, a jako host na festivalu vystoupil také vokální ansámbl z USA. Z dlouhodobého hlediska bylo možno zaznamenat pokračující nárůst počtu výborných sbormistryň, a to nejen v čele dětských sborů.
Letošní „hvězdou“ se stal Kajetán – dětský sbor opery Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, který zvítězil v obou soutěžních kategoriích, jichž se zúčastnil (Dětské sbory do 16 let a Soudobá hudba), dále byl odměněn „Zvláštní cenou poroty za výjimečný celkový umělecký dojem“ a získal rovněž Cenu publika. Během finálového večera se „utkal“ s pěti smíšenými sbory dospělých, a protože dramaturgicky, technicky, hlasově, pohybově i vizuálně okouzlil třináct ze šestnácti porotců (každý porotce odevzdává v obálce jeden hlas), byl mu udělen titul Absolutního vítěze soutěže Mundi Cantant 2023. Kajetánovy soutěžní výkony potvrdily a připomněly dlouhodobou sílu českého dětského sborového zpěvu, k níž nesporně v minulém období přispěly i Svátky písní. Jeho repertoár vhodně kombinuje skladby české i světové, tradiční i soudobé (B. Martinů, M. Raichl, O. Mácha, E. Budai, V. Tormis, P. Kostiainen, V. I. Rubin, Ch. Botha), sbor disponuje vytříbenou technikou, strhující dynamikou, hřejivou citovostí a vhodně atraktivním pódiovým projevem. Je to přirozeně zásluha především obou sbormistryň, Anny-Marie Lahodové, odchovankyně Bambini di Praga, a Zuzany Kuncové, odchovankyně Severáčku, které absolvovaly obor sólový zpěv a hudební výchova na Katedře hudební výchovy a kultury Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
Pro celkovou informaci uvádím dále výčtově ta tělesa včetně jejich sbormistrů, která v jednotlivých kategoriích soutěže Mundi Cantant získala zlaté medaile. Sbory jsou řazeny podle počtu získaných bodů (od nejvyššího počtu bodů po jejich nižší počet) udělených mezinárodními porotami, v nichž zasedli odborníci z Austrálie, České republiky, Chorvatska, Slovenska, USA a Velké Británie.
Dětské sbory do 12 let: Music BoDo mladší, Olomouc – sbormistryně Hana Vyroubalová; Dětské sbory do 16 let: Kajetán, Plzeň – Anna-Marie Lahodová a Zuzana Kuncová („Zvláštní cena poroty za výjimečný celkový umělecký dojem“, Cena publika); Trallala, Český Těšín – Beata Brzóska; Brioso, Žilina – Monika Bažíková; Mládežnické sbory do 21 let: Dívčí pěvecký sbor SPGŠ, Kroměříž – Jiří Jablunka; Gymum, Brno – Natalia Chirilenko; Mládežnické sbory do 26 let: Collegium Paedagogicum, Praha – Marek Valášek (finalista soutěže O absolutního vítěze ); Komorní pěvecký sbor Cantabile, Hranice – Markéta Lásková; Dospělé sbory smíšené: Smíšený sbor Slezské lékařské univerzity, Katowice, Polsko – sbormistryně Marta Zielińska (finalista, „Zvláštní cena poroty za dirigování a rozmanitý program“); Komorní sbor Ipavska, Slovinsko – Damjana Vočina; Dospělé sbory stejné hlasy: Vachův sbor moravských učitelek, Brno – Patrik Buchta; Komorní sbory: Punkt, Praha – Igor Karpilovskij (finalista); Les Sirènes, Bratislava – Lukáš Kunst; Kassiopea, Olomouc – Hana Vyroubalová; Komorní sbor Nyklband, Frenštát pod Radhoštěm – Boris Nykl; Duchovní hudba: Komorní sbor Ipavska, Slovinsko – Damjana Vočina (finalista, „Zvláštní cena poroty za provedení skladby O Sapienta“); Akademický sbor Technologické univerzity v Krakově Cantata, Polsko – Marta Stós („Zvláštní cena poroty za výbornou dramaturgii soutěžního programu“); Folklor: Kampanela, Brno – Markéta Jedličková (finalista); Populární hudba: Les Sirènes, Bratislava – Lukáš Kunst; Soudobá hudba: Kajetán, Plzeň – Anna-Marie Lahodová a Zuzana Kuncová (finalista); Punkt, Praha – Igor Karpilovskij („Zvláštní cena poroty za interpretaci cyklu O vodě I. Karpilovského“).
Vítězem nové soutěže vokálních ansámblů Vocalis Bellus se stalo vynikající vyškovské sexteto Za5 s uměleckou vedoucí Kateřinou Vašíčkovou (ta se jedinečným způsobem představila i v čele dětského sboru Colorky z Bučovic). Zlatou medailí porota ocenila také barbershopové kvarteto NoTimers z Nového Jičína.
Pořadatelé letos zareagovali na zvyšující se počet seniorských sborů a zároveň absenci této kategorie na sborových akcích, a proto se rozhodli zařadit i nesoutěžní kategorii pro seniorské sbory. V ní se sympaticky představila čtyři tělesa – z Uničova (sbormistryně Květoslava Folprechtová), z Řepiště (Hana Kukučková), z Rožnova pod Radhoštěm (Marie Grygarová), a také proslulý Cantus z Bratislavy (Juraj Jartim).
„Největší sborový festival v České republice slaví půlstoletí své existence! 50 ročníků, desítky tisíc zpěváků z celého světa, tisíce písní mnoha skladatelů, stovky sborových vystoupení, desítky porotců, spousta energie a vytrvalého úsilí festivalových organizátorů, ale především nespočet obohacujících lidských setkání, společných prožitků hudby, tisíce mimořádných zážitků a emocí, nekonečno radosti!“ – Tato slova jsou uvedena ve festivalových propagačních materiálech a mně nezbývá než s nimi souhlasit. A jen doplnit, že v tomto duchu se nesly i Svátky písní Olomouc 2023.
